Mýtus o soucitném vegetariánství

Mýtus o soucitném vegetariánství

Dovedu pochopit, proč se někdo rozhodne stát lakto-vegetariánem výhradně ze zdravotních důvodů. Bezpočetné studie a bohatost statistické evidence, která tu existuje, podporují takové stanovisko. Mé sympatie má také ten, kdo se postupně stane vegetariánem z důvodu soucitu. Lidé na této pozici pohlížejí na absenci jezení masa jako na krok správným směrem, a zároveň jako něco méně než naprosté osvobození se od bytí přímou příčinou utrpení zvířat.

Dovedu pochopit, proč se někdo rozhodne stát lakto-vegetariánem výhradně ze zdravotních důvodů. Bezpočetné studie a bohatost statistické evidence, která tu existuje, podporují takové stanovisko. Mé sympatie má také ten, kdo se postupně stane vegetariánem z důvodu soucitu. Lidé na této pozici pohlížejí na absenci jezení masa jako na krok správným směrem, a zároveň jako něco méně než naprosté osvobození se od bytí přímou příčinou utrpení zvířat.

Co však přesto nemohu přijmout je, že někdo, kdo se prohlašuje za lakto-vegetariána z důvodu soucitu, se spokojuje s tím zůstat takový. Nemyslím, že je možné vědět o mlékárenském a vaječném průmyslu, přemýšlet o daných tématech a potom přijít k rozhodnutí, že podporovat oba tyto průmysly se shoduje se soucitným životním stylem. Ale v tomto případě nebudu spoléhat na rétoriku. S použitím pouze základních faktů a jednoduché logiky chci ukázat, že soucitné lakto-vegetariánství je termínový protiklad!

Nejdříve několik faktů o produkci mléka. Stálým zdrojem úžasu je pro mne to, jak mnoho lidí věří, že kráva přirozeně produkuje nekonečný proud mléka, a že je laskavostí odlehčovat jí od něj - jinak by jí prasklo vemeno! A samozřejmě by byla taková škoda nevyužít tuto skoro zázračnou potravu! Diskusi o výživné hodnotě mléka jako potraviny nechám na někom jiném, chci se zabývat procesem jeho produkce...

Předpokládaný přirozený život dojné krávy je kolem dvaceti let. Krávy, které nejsou použity na telecí a které se nechovají pro dojné stádo, jsou zabity mezi čtyřmi a šesti lety věku, když je ubohé zdraví a klesající dojivost dělají už nadále neprofitovatelnými jako jednotky pro výrobu potravy. Kvůli tomu, aby produkovala mléko během svého krátkého života, musí být několikrát oplodněna, a vytvořit tak čtyři až pět telat. Kráva je těhotná většinu svého života. Je to mýtus, že kráva má jedno tele a od té doby produkuje mléko neustále. Pamatuji si, jak toto tvrdila žena, která - majíc své vlastní děti! - by to měla vskutku znát lépe!

Čas pro trochu logiky. Jedna kráva porodí, řekněme, čtyři telátka. Samci jsou povětšinou nepotřební a vydržuje se jen jedno tele pro zachování jakosti dojného stáda. Tři z těchto čtyř telat jsou zabita během několika týdnů na telecí, nebo po několika měsících na hovězí. Není zde žádného úniku. Žádné odsunování nepříjemných faktů stranou. Pokud chcete pít mléko, pak někdo jiný bude jíst maso.

Vezměme soucitný lakto-vegetariánský cíl do jeho vyústění - krajina, v níž nikdo nejí maso, ale kde existuje stále velká poptávka po mléčných produktech. Museli bychom exportovat všechna nechtěná telátka do zemí, kde... ? Divné, že? A to jsem ještě nezmínil selektivní chov a chov pomocí chemických látek, které dělají krávy s tak velkými vemeny, že mohou stěží chodit. Soucit? Nemyslím. A v lepším světle nevidím ani řešení zabíjet lidsky, zakázat exporty živých zvířat či všeobecně pokoušet se nabádat lidi, aby se ke kravám chovali lépe! Soucitný lakto-vegetarián je ten, kdo odmítl zabíjení zvířat pro uspokojování svých jídelních tužeb.

Nyní se podívejme na vejce. Nepřekvapuje, že situace je téměř stejná jako u mlékárenského průmyslu. Slepice žijí pouze tak dlouho, jak dlouho jsou produktivní, ať už jsou chovány bateriově či ve volném výběhu. Když uplyne jejich čas, jsou zabity a použity na potravu, jejíž pojídání by lakto-vegetariány ani nenapadlo, jako je slepičí polévka či pirohy plněné drůbežím masem. Předpokládám, že někdo by mohl chtít platit za vejce více, aby slepice mohly být poslány do útulků či rest homes po uplynutí jejich pracovních dnů. Ulehčí toto svědomí?

A co se děje s kohoutky? Zdá se, že na ně všichni zapomněli. Nezáleží na tom, jak úžasně se jeví existence volného výběhu pro slepice. Pokud jste kohoutek, nedožijete se jednoho dvou dnů, ledaže jste chovaní jako brojleří sameček! Může systém, který zabíjí polovinu populace kvůli tomu, že má špatné pohlaví, a zabíjí druhou polovinu, když se sníží její produktivita (a tedy profit), být slučitelný se soucitným životním stylem? A to jsem ani nezmínil bateriový chov. Tak tady to máte. Pokud chcete vejce, drůbež bude chována na to, aby byla zabita.

"Soucitný" lakto-vegetarián by se snad rád mohl porovnávat s "ohleduplným" sousedem, který uchovává svou zahrádku upravenou a uklizenou díky tomu, že hází všechny své odpadky přes plot!

Prosím, pokud chcete vidět svět, ve kterém se zvířata nepoužívají a nezneužívají k lidským cílům, nezastavujte se u vegetariánství, pokračujte dále...

Enid Daval

Překlad pochází z britského časopisu Arkangel a byl otištěn v Zeleném Provazníčku č. 4.



Dotazník není zadán


Napište svůj názor

*
*
*
*

* Vložením jakékoliv odpovědi se celé téma posune nahoru jako nejnovější, nevkládejte proto reakce na jiné téma bez použití odkazu 'odpovědět'.