Lepší být zdravý vegetarián než nemocný vegan

Lepší být zdravý vegetarián než nemocný vegan

O napsání tohoto článku jsem uvažoval už delší dobu, ale definitivně mne k tomu nakopla poslední návštěva vegetariánské restaurace Country Life v Praze. Jak už se mi tam stalo vícekrát, viděl jsem tam jednoho známého vegana, který si dával jen polévku s pečivem, zatímco ostatní měli talíře se zeleninovými pokrmy, saláty, čerstvou mrkvovou šťávou apod. Samozřejmě je v tom i otázka ceny, protože polévka je relativně nejlevnější, co tam člověk může koupit, plný talíř plus salát je totiž několikanásobně dražší, jak to u restaurací v centru Prahy bohužel bývá.


Na co však chci poukázat je fakt, že znám bohužel spoustu veganů, kteří si raději než salát dopřejí právě jen něco vařeného, vařené pokrmy, sladkosti, pokrmy se sníženou hodnotou nutričních látek, zvláště s minimem vitamínů a enzymů, které se vařením ničí. Za dlouhá léta, co veganství praktikuji, jsem bohužel poznal opravdu spousty lidí, kteří se stravovali takto (řekl bych „s odporem k salátům“, když to hodně zjednoduším) a většina těchto lidí s veganstvím už také skončila. Samozřejmě to nemusí platit vždy, protože každý z nás má jiný organismus a každému sedne trochu něco jiného. Dokonce jsem četl teze, že pro někoho je vegetariánství či veganství nevhodné či že dokonce je určeno jen lidem s určitou krevní skupinou. Zda je toto pravda, to nedokážu posoudit, protože já i partnerka na veganské stravě víceméně vzkvétáme a jsem k těmto teoriím spíše skeptický - přeci jen si myslím, že krok k veganství nebo alespoň vegetariánství může udělat každý, ne jen někdo s určitou krevní skupinou – jak bychom to vysvětlovali zvířatům? „Promiň, já se vegan stát nemůžu protože mám krevní skupinu 0-A-B-AB, takže tě musím sníst“ … ??


Za ty roky jsem bohužel už poznal spoustu lidí, kteří s veganstvím začali a zase skončili, údajně ze zdravotních důvodů – stěžovali si například na bolesti kloubů, nohou, problémy s železem, vápníkem, vysokou nemocnost atd. Jsem přesvědčen o tom, že minimálně ve většině těchto případů si za to mohou tito lidé sami nesprávně sestaveným jídelníčkem. Chápu, že pro většinu mladých veganů, studentů, je plnohodnotná veganská strava, sestávající z pestrých, převážně syrových surovin (saláty, čerstvé šťávy, ovoce) finančně náročná. Pokud čistě hypoteticky vezmu svůj příklad, že v 15-16 se člověk stane veganem, dají se třeba dva tři roky na nesprávně sestavené veganské stravě přežít a když si člověk po střední škole začne vydělávat, může si dopřát již plnohodnotnou a pestrou veganskou stravu (pokud mu to nedopřáli konvenčně se stravující rodiče). Někdy mohou však i ty dva roky být dlouho a problémy se mohou dostavit dříve, u studentů, kteří pokračují ve studiu na vysoké škole, určitě delší neplnohodnotné stravování nemohu doporučit – zde je pak dobré mít vlastní brigády a na zdravu, pestrou stravu si sami přispívat, než vzít zavděk tím, co si můžeme vybrat v jídelně nebo od rodičů.


Co to je „být nemocný z veganství“, to naštěstí nevím, protože od doby, co jsem si začal sám vydělávat, se snažím dopřávat opravdu pestrý výběr potravin. Dokonce oproti dětským letům, kdy jsem „paškrtil“ a nechtěl jíst třeba syrové papriky nebo rajčata, jsem tyto averze překonal a dnes mi to nedělá nejmenší problém (ikdyž pravda, vyberu si raději sladká cherry rajčátka, nejlépe bio, protože ty velké, nafouklé a jen trochu načervenalé karikatury rajčat se často pozřít nedají). Mám výhodu, že jsem se vždy zajímal o pestrost rostlin, které mohou lidem poskytovat potravu. Vždy, když jsem objevil v prodejně ovoce-zeleniny nebo supermarketu něco nového, neváhal jsem to koupit a hned vyzkoušet. A udivuje mne, že mnoho veganů dodnes nezná třeba už takové relativně normální druhy zeleniny jako třeba fenykl, lilek (baklažán), rukola, artyčoky nebo chřest, nebo má odpor k tak zdravým potravinám jako je celer, petržel, houby nebo pórek. O každém z těchto druhů zeleniny by se dalo na internetu najít spousta informací, co dobrého našemu tělu přináší. A alespoň já miluji například celerové řízečky pečené na plechu, nehledě na to, že celer je dobrý třeba na duševní zdraví nebo na mužské problémy.


Vegani, kteří se z etických důvodů stanou vegany a pak kvůli zdravotním problémům zase přestanou, bohužel neškodí jen sobě, ale celé veganské myšlence. Jsou to pak právě oni, kdo dávají médiím a lékařům příklady toho, že veganství není zdravé. Přitom veganství zdravé může být (a musí být!), ale není veganství jako veganství. Strava typu pečivo ke snídani, sladkost během dne, vařený oběd, další sladkosti a pečivo nebo vařená večeře, bez dostatku salátů, čerstvé zeleniny a čerstvého ovoce či čerstvě vylisovaných šťáv, není a nemůže být plnohodnotná.


Možná se mnou teď někdo nebude souhlasit, ale jsem přesvědčen o tom, že lepší službu udělá zdravé vegetariánství než nezdravé veganství. Do veganství by se měli pouštět jen lidé, kteří se mohou stravovat pestře a plnohodnotně, ne si jen vybrat veganské věci z toho, co doma připraví rodiče – to pak není pestrá strava, ale strava ochuzená. Kdo se chce stát veganem, měl by si uvědomit, že je sice hezké s ohledem na zvířata přestat konzumovat veškeré živočišné potraviny včetně mléka a vajec, ale pokud by se tím strava stala jednostrannou, ochuzenou, mohou pak nastat situace, kdy opravdu některé nutriční látky budou chybět. To pak uškodí nejen dotyčnému člověku, který s veganstvím skončí a pak už se jím znovu nestane a bude jej všude kritizovat, ale i celému veganskému hnutí, které bude mít další případ „nezdravého vegana či veganky“, na který bude možno poukázat.


Pokud se chcete stát vegany, prosím dobře rozmyslete, zda jste schopni se stravovat pestře a zda jste také na sobě ochotni pracovat ve smyslu konzumace takových druhů zeleniny, ke kterým můžete mít třeba odpor nebo je ani neznáte. Myslím, že rostlinná říše nabízí vše, co potřebujeme, ale je potřeba mít stravu pestrou, obrovsky širokou a pokud možno tepelně neupravenou. Například britská vláda razí heslo pět porcí ovoce či zeleniny denně. Obdobně existují rady, že ze tří čtvrtin by měla být naše strava syrová, nebo že bychom si měli dopřávat alespoň tři porce čerstvého zeleninového salátu nebo čerstvého ovoce denně.


Já mám samozřejmě také různá období, někdy na to více zapomínám, někdy jím téměř výhradně neupravované potraviny (tedy vitariánsky), ale jde o to, aby v komplexu byla strava pestrá a přinášela všechny možné nutriční látky. Zjistil jsem také, že zvýšená konzumace škrobů (tedy pečiva, těstovin, bílé rýže, brambor apod.) může být zvláště u vegetariánů a veganů, kteří místo masa jedí více takovýchto potravin, velice problematická, vzhledem k prázdné hodnotě takovýchto potravin a zvýšenému vlivu na imunitu (škrobové potraviny podporují kvasinky, žijící v našich střevech, a mohou zapříčiňovat vážné problémy s imunitou a zvýšenou nemocností, viz můj článek v připravovaném jarním čísle Bio&Natur o kvasinkách). Škrobové potraviny se však snadno dají nahradit třeba pohankou, která poslouží dobře syrová i vařená jako příloha a přináší velké množství minerálních látek včetně rutinu. Podobně je to třeba s quinoou, jáhly, tmavou rýží – a udivuje mne, kolik lidí nemá rádo právě pohanku nebo tmavou rýži.


Pokud se rozhodnete stát vegany, myslete hlavně na to, že to neděláte kvůli zvířatům, ale hlavně kvůli sobě, kvůli svému pocitu jim neubližovat – a stejně tak na mysli mějte i to, abyste neubližovali sami sobě ochuzenou, jednostrannou, neplnohodnotnou stravou. Pak je opravdu lepší zůstat zatím vegetariány (i to je obrovský kus dopředu oproti konzumaci masa!) a na veganství přejít až ve chvíli, kdy na to budete psychicky i „technicky“ připravení – tedy ve chvíli, kdy o pestré, zdravé stravě budete vědět hodně a budete si moci takovou pestrou, plnohodnotnou stravu dopřát. Samotného mne někdy děsí, kolik peněz měsíčně nechám v ovoci-zelenině nebo v biopotravinách, ale je to investice do vlastního zdraví – několik let jsem nebyl nemocen, když nepočítám lehčí chřipky objevující se právě ve chvílích, kdy v zimě nekonzumujeme tolik čerstvých potravin a dáme přednost čokoládám a sladkostem. Díky jinak pestré stravě, sestávající z množství různě kombinovaných čerstvých salátů a nezbytných osvěžujících čerstvě vylisovaných šťáv, však mohu říci, že veganská strava mne činí zdravým, zmizela naprostá většina dřívějších zdravotních problémů a veškeré krevní testy mám v pořádku.


Pokud cítíte, že vaše strava není tak zdravá, jak by měla být, nesnažte se za každou cenu přejít na veganství – mám za to, že určitě je lepší začít o rok dva později a pak už být zdravý vegan do konce života, než začít špatně na ochuzené veganské stravě a za dva roky zase skončit. Přirovnal bych to k pořízení auta: když na nové nemáte, je lepší jezdit zatím starým a raději si našetřit, než si vzít nové na dluh a pak ho muset zase prodat. Na veganskou stravu také musíte mít, a to nejen peníze, ale i vědomosti. Vím, že pro mnoho mladých veganů je otázka zdraví podružná nebo i zcela opomíjená, ale způsob našeho stravování je to nejdůležitější, co nás v životě provází a přináší nám buď zdraví nebo nemoci. Určitě tedy není trapné studovat knížky o zdravé výživě a experimentovat s vytvářením salátů nebo si doma dělat šťávy na odšťavňovači, právě o tom to je! A může to být i příležitost k pozvání přátel a společným radostným chvílím: užijte si veganství, je to zábava!





Dotazník není zadán


Napište svůj názor

*
*
*
*

* Vložením jakékoliv odpovědi se celé téma posune nahoru jako nejnovější, nevkládejte proto reakce na jiné téma bez použití odkazu 'odpovědět'.